Zápisky z dvočiny - na pokračování
17.
Českou Republiku spousta Japonců nezná. Znají jí spíš jako Československo a nebo vůbec. Na poště jsem posílal pohled do Čech a do Rakouska. Říkám Česko a Rakousko v Japonštině, paní za přepážkou přikývla a hodlala poslat pohledy do Číny a Austrálie. Česko a Rakousko je v Japonštině podobné jako Čína a Austrálie, paní Česko ani Rakousko neznala a tak mé pohledy málem letěli do Číny a Austrálie. Já v domnění, že posílám pohledy do Čech přátelům je vlastně asi posílám do Číny.………..
16.
Je vcelku běžné, že po domě běhají myši. Občas se nějaká myška zatoulá, v koutě umře a uschne. Při úklidu takové malé suché překvapení.
V práci jsem pod stolem našel suchého kraba. Nejdřív jsem si myslel, že tam nějaký Japonec zahodil pod stůl nedobrou svačinu, ale ne po domě nám běhají kraby.
15.
Pánská varlata se řeknou Japonsky zlaté koule. Tak to už chápu proč je Japonsko tak bohatá země. S tak velkou zásobou zlata se nemůže rozhodně ztratit.
14.
Byl jsem pozván na večeři prezidentem jedné Japonské firmy do jednoho z jeho domů, která se měla konat asi tak za měsíc. Zajásal jsem, jistě super zkušenost. Týden před plánovoanou večeří jsem byl upozoněn, že večeře se bude konat, a budu si jí muset zaplatit a bude mě to stát 2000 jenů. U stolu nás sedělo zhruba deset. V pravé části manegement v levé části ostaní a já. Povečeřel jsem suši a sušené fíky plněné slaninou a sýrem. Zapil jsem to pivem a vínem. Překladatel se někde ztratil v překladu a tak jsem zas jednou nic nerozuměl. Po dvou hodinách byla večeře ukončena. Poděkoval jsem, rozloučil se a odešel. Následně jsem byl požádán sekretářkou o zaplacení.
13.
Tak si tak jedu ráno do práce autem a když projíždím křižovatkou přiřítí se blikající policejní vozidlo (Japonsky Patoka). Patoka přibrzdí a zahlásí "dobré ráno, projíždí policie města Tokai". Asi ve mě rozpoznali kamaráda, jsem přeci Patoka. Byl jsem velice poctěn a hned se mi pracovalo lépe.
Českou Republiku spousta Japonců nezná. Znají jí spíš jako Československo a nebo vůbec. Na poště jsem posílal pohled do Čech a do Rakouska. Říkám Česko a Rakousko v Japonštině, paní za přepážkou přikývla a hodlala poslat pohledy do Číny a Austrálie. Česko a Rakousko je v Japonštině podobné jako Čína a Austrálie, paní Česko ani Rakousko neznala a tak mé pohledy málem letěli do Číny a Austrálie. Já v domnění, že posílám pohledy do Čech přátelům je vlastně asi posílám do Číny.………..
12. Hodně se mě lidi ptají jací jsou Japonci.
Jednotná definice neexistuje. Lze v nich najív spostu tváří i chování. Jediné co je spojuje je to, že si chrání své soukromí a tak je těžké rozpoznat skutečnou realitu. Z toho důvodu je užitečné mít napaměti následující definici---->
Japonec je jako malý pejsek, sladce vyhlížející, krásně načesaný, perfektně vychovaný a jak se říká prostě k pomazlení. Ale v hlavě má spostu místa kam schovat skutěčnou tvář a proto je tu pravděpodobnost, že když se otočíte k němu zády, tak vás kousne do prdele.
11.
Držel jsem v ruce mapu a ptal se kudy tady. Chlapík se podivil, zasmál, mapu mi otočil jak má být a ochotně cestu ukázal. Japonské znaky stále ze všech stran pro mě podobné:-))
10.
Japonci mé jméno vyslovují PATOKA místo Patka, což znamená v Japonštině policejní auto.